Chyby při měření – nejistota měření


    Definice měření: „Výsledek měření je hodnota měřené veličiny získaná měřením, případně výpočtem z naměřených hodnot“. V praxi žádným měřením nelze úplně přesně zjistit správnou – skutečnou – hodnotu měřené veličiny. Je mnoho rušivých vlivů, které přesnost měření ovlivňují. Např. nedokonalost přístrojů, změny teplot, stárnutí součástek a i nedokonalost pracovníka. Proto při měření jsou důležité meze, ve kterých se naměřená hodnota může pohybovat, tj. velikost chyby při měření. Čím je chyba menší, tím je výsledek měření přesnější. V tedy praxi hodnotíme přesnost měření podle velikosti chyb. Podle požadavků na přesnost volíme způsob měření, který je pro daný úkol vyhovující. Je nasnadě , že velmi přesné laboratorní postupy jsou nákladné a časově náročné. Naproti tomu rychlá dílenská měření dosahují menší přesnosti.

    Chyba měření je tudíž takový souhrn nepřesností, ke kterým při měření dochází. Podle chyby vyhodnocujeme přesnost měření. Každé měření je určitým stavem chybné. 

    Chyba měření nám tedy prakticky stanovuje meze, ve kterých se naměřené nebo vypočtené hodnoty mohou pohybovat.

    Postup měření volíme podle požadavků na výsledek, podle možností pracoviště – přesnosti přístrojů. Přesná laboratorní měření jsou náročná na techniku a čas. Dílenská měření bývají méně náročná, většinou se nepoužívají velmi přesné přístroje.

    Pro každé měření lze odhadnout nutnou přesnost. Podle toho je potom nutno zvolit vhodnou měřicí techniku a metodu měření.


Chyby při měření dělíme:

a) Podle místa vzniku

Chyby metody

Chyby přístrojů

Chyby obsluhy

Základní příčinou je odběr energie z měřeného obvodu měřicími přístroji. Dále to může být různé zjednodušení výpočtů a zapojení. Tyto chyby lze obvykle vypočítat a provést korekci ( opravu ) výsledku.

Jsou důsledkem nedokonalostí měřících přístrojů. Jsou to dovolené chyby přístrojů, dané třídou přesnosti - výrobcem. V podstatě je můžeme pouze ověřit pravidelnou kalibrací. Při měření je musíme brát v úvahu.

Zejména chybné zapojení obvodu, nesprávná volba metody, špatné čtení hodnot, chybné výpočty. Největší chybou bývá nevhodně zjednodušená představa o funkci měřeného obvodu. Ta vede k použití nevhodné metody, přístrojů a zpracování výsledků.

b) Podle charakteru

Soustavné chyby (systematické)

Nahodilé chyby

Hrubé chyby - omyly

Tyto chyby se vyskytují pravidelně. Jsou způsobené použitou metodou, přesností přístrojů, obsluhou. Často se stále opakují, zkreslují stejně výsledek měření. Obvykle lze provést opravu – korekci – výsledku.

Tyto chyby se vyskytují nepravidelně, nepředvídaně. Správnost měření ověřujeme opakováním. Obvykle provádíme více měření a z výsledků vypočítáme průměr. Ten se většinou nejvíce přibližuje správné hodnotě.

Jsou chyby, které zásadně ovlivňují výsledek. Těchto chyb se většinou dopouštíme pod vlivem nepozornosti, únavy, špatnými podmínkami na pracovišti. Většinou je snadno poznáme, velmi se liší od předpokládaných výsledků. Musíme chybu odstranit a měření je nutné opakovat.


zpět